PhDr. Ondřej Kosina, Ph.D. – Korporátní média se předhánějí v líčení tragických událostí v Sýrii. Odvádí špinavou práci válečné propagandy a připravují tak pouze půdu pro „humanitární intervenci“, podobně jako to činila okolo dění v Libyi. Přenos zpráv obecně je velmi lehce zmanipulovatelný. Stačí, když jeden „známý“ zdroj vydá zprávu, ostatní média ji převezmou bez snahy o ověření, zda je informace pravdivá či upravená podle potřeby. Veřejnost se tak dodnes nedověděla pravdu a skutečné příčiny války NATO proti Libyi. Sýrie se má stát další obětí. Co se v této zemi ale skutečně děje? [...]
Opozice
Hlavní proud opozice proti prezidentu Asadovi představují lidé, kteří nejsou spokojeni s režimem a mají své různé požadavky. Tito lidé nejsou organizovaní a tím jsou snadno zmanipulovatelní více organizovanými složkami – například Muslimským bratrstvem, wahhábisty a spoustou dalších jiných náboženských fundamentalistů, které podporuje Saúdská Arábie a Katar. Nezanedbatelnou skupinu, zejména v ozbrojených nepokojích, hrají tzv. arabští afghánové, kteří přišli z Afghánistánu a Iráku do Sýrie a jsou dobře vojensky trénovanými extremisty. Nepokoje vyvolává a infiltruje početná skupina kriminálníků a rebelů. Významnou roli hrají peníze a zbraně, které Západ posílá povstalcům.
Tzv. Syrská osvobozenecká armáda je složena především ze žoldáků placených arabskou naftou a z peněz protékajících neoficiálními kanály od CIA a Izraele. Jsou v ní zastoupeni ve velké míře extrémní islamisté a lidé stíhaní v Sýrii za různé kriminální činy. Menší část této tzv.osvobozenecké armády tvoří zběhové ze syrské armády. Z uváděných 3500 mrtvých od počátku nepokojů tvoří značnou část příslušníci bezpečnostních složek a armády, která byla nasazena v některých oblastech k nastolení pořádku. Nemalá část obětí je také z řad nevinných manifestujících, kteří byli zastřeleni právě rebely a extrémními islamisty a pak se vše svedlo na stát ve snaze o jeho diskreditaci s cílem dostat společnost do krvavého nekončícího konfliktu.
Stav syrského hospodářství
Na ekonomiku země měly historicky špatný dopad snahy Západu ovládat Sýrii a nástroje této snahy v podobě sankcí, které trvají již přes třicet let. Tyto různé sankce ze strany USA a západních zemí měly dvojí význam. Jednak vedly ke zpomalenému vývoji syrské ekonomiky, ale na druhou stranu přispěly k jejímu osamostatnění a soběstačnosti. V současnosti ohrožují syrskou ekonomiku dva velké faktory. Prvním jsou již zmíněné sankce USA a EU, které negativně ovlivňují život každého syrského občana. Druhým jsou nepokoje, které se odrazily na výrazném poklesu turistiky, omezení výroby ve všech sférách a problémy v továrnách. Vedle toho rebelové napadají a ničí vládní budovy, soudy, pošty a spoje, cesty a komunikace apod.
Reformy prezidenta Asada
Rozsáhlé reformy, které prezident Bašár Asad zahájil, nejsou datované vznikem nepokojů, ale začaly mnohem dříve. Za posledních pět let bylo schváleno až 600 nových zákonů, které se týkají všech oblastí společenského života a zejména hospodářství. Reformy k oživení syrské ekonomiky jsou již viditelné na vzestupu objemu HDP a státního rozpočtu. Hlavní pilíře reformního procesu představují tři zákony. Prvním je zákon o politických stranách, který definuje rámec založení a působení nových politických formací. Nyní je podle tohoto zákona podáno 18 žádostí o nové strany. Druhým je zákon o lokální správě, který definuje řízení společnosti a dává základ k demokratickým volbám na úrovni obcí, měst a krajů. A konečně třetí je mediální zákon, zjednodušující získávání koncesí pro všechny druhy médií a rušící možnost soudního stíhání žurnalistů za jejich názory týkající se řízení státu a kritizování vládních činitelů. Další dílčí legislativa se týká liberalizace a řízení státu (volby, právo na shromažďování, zrušení stanného práva – již bylo uskutečněno atd.).
Poslední krok, který integruje všechny dané zákony a dává základ k jejich korekci či úpravě, je zahájení procesů k přepsání ústavy země. Předpokládá se, že budou zrušeny hlavně články, které omezovaly politickou soutěž v zemi a zabraňovaly demokratickému předávání moci.
Ovšem je nutné, aby se na tomto procesu mohly podílet všechny složky společnosti, a aby bylo pomocí referenda rozhodnuto o nové formě syrského státu. To ale odmítá opozice, která žádá odstoupení prezidenta a používá k tomu všechny možné prostředky až po ty nejkrajnější – použití zbraní proti státním orgánům a lidem. Přitom ale není jasné, jaké procentuální zastoupení má opozice ve společnosti a kolik lidí ji vlastně podporuje.
Geopolitická pozice Sýrie a role dalších států v konfliktu
Sýrie je strategicky důležitou zemí, jakousi křižovatkou Blízkého východu a klíčem k jeho ovládnutí. Nemá sice tak velké zásoby ropy jako Libye nebo země okolo Perského zálivu, ale je zemí autarkní a nezávislou na USA a Západu, což je trnem v oku globalistů. Vláda strany BAAS v zemi zavedla sekulární režim, který zaručuje náboženskou toleranci všem různorodým složkám společnosti – sunnitům, šíitům (aláwitům), katolickým i pravoslavným křesťanům, Kurdům a dalším. Sekulární režim v Sýrii vadí ultrakonzervativním islámským monarchiím okolo Perského zálivu a muslimským fundamentalistům všeho druhu. Proto se Katar a Saúdská Arábie výrazně angažují na straně protivládních rebelů, stejně jako se angažovaly při svržení Muammara Kaddáfího, jehož sekulární režim zeleného socialismu byl protikladem wahhábistického konzervativismu.
Turecko – donedávna ještě přítel Sýrie a prezidenta Asada – hraje svou novou velmocenskou roli návratu ke kořenům Osmanské říše. Erdoganovi umírnění islamisté přirozeně sympatizují se syrským Muslimským bratrstvem a ujali se role patrona rebelů. USA, NATO a Izrael vnímají Sýrii jako nepřátelský stát (v Bushově éře tvořila součást tzv. Osy zla s dalšími „darebáckými režimy“) a spojence íránských ajatolláhů a libanonského Hizballáhu. Proto je v jejich zájmu prezidenta Asada odstranit. Ten má však podporu Ruska, které již vyslalo do syrských vod své válečné lodě, aby dalo Západu jasně najevo, že zabrání jakémukoliv pokusu NATO o vměšování do syrských záležitostí. Společně s Čínou Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo i další rezoluci namířenou proti Damašku.
Výhled do budoucna
Klíčem k ukončení nepokojů a krveprolití je zastavení vměšování ze strany USA, EU a Ligy arabských států, ovládané Saúdskou Arábií. V Sýrii byl nastoupen proces celospolečenského dialogu s cílem dosáhnout občanského smíru a dohodnout se na časovém rozvrhu reforem a ujasnění budoucí podoby syrského státu. Tomuto procesu je třeba dopřát čas. Syrská armáda není slabá. Nedisponuje sice stejně ničivými zbraněmi jako armády Západu, ale může způsobit vážné ztráty jakémukoliv agresorovi. Proto by se NATO v čele s Tureckem a Saúdská Arábie měly vyvarovat jakékoliv snahy o vojenskou intervenci, jinak dojde k destabilizaci celého blízkovýchodního regionu.
Zdroj: kolinskenoviny.cz