Chomsky sestavil seznam deseti nástrojů manipulace našich médií. V podstatě, povzbuzují hloupost, podporují pocit viny, vytvářejí rozptylování pozornosti nebo vykonstruují umělé problémy a pak je magicky vyřeší. Tyto nejdůležitější techniky jsou zde:

Strategie odvádění pozornosti
Základním elementem sociální kontroly je strategie rozptylování veřejné pozornosti od důležitých otázek a změn řízených našimi politickými a ekonomickými elitami za použití technik zaplavujících veřejnost nepřetržitým odváděním pozornosti a bezvýznamnými informacemi [...]
Strategie rozptylování pozornosti je také podstatná k vymýcení veřejného zájmu o základní vědomosti vědy, ekonomie, psychologie, neurobiologie a kybernetiky. Tato technika také přesměrovává pozornost veřejnosti od našich skutečných sociálních problémů s důrazem na záležitosti, které nemají žádnou reálnou důležitost. Touto ideou je udržovat veřejnost stále zaměstnanou a neposkytnout žádný čas přemýšlet o nejdůležitějších principech a o jádru faktu skrývajícím se za našimi sociálními problémy.

Vytvoření problému následované nabídkou na řešení
[viz také práce bývalého mluvčího britské Green Party a autora Davida Icka.] Tato metoda v podstatě zdůrazňuje symptomy, zatímco skrývá zásadní kauzy. Například poukazuje na násilí ve městech nebo na podrobnosti krvavých útoků, aniž by vyšetřovala příčiny těchto problémů. Vytváří a manipuluje také s krizemi, které se týkají ekonomiky nebo násilí, aby povzbudila veřejnost přijmout nezbytné zlo v podobě omezení občanských práv nebo postupného odstranění veřejných služeb.

Postupná strategie
To v podstatě znamená postupně zavádět destruktivní sociální politiku, která by byla neakceptovatelná, kdyby byla na veřejnost uvalena náhle. To je to, co bylo během 80tých a 90tých let zavedeno v rámci nových socio-ekonomických podmínek na radikální pravici. Patří mezi ně privatizace, nejistota, flexibilita, masivní nezaměstnanost, snížení kupní síly mezd a záruk na obstojný příjem. Všechny tyto změny by vyvolaly všeobecnou vzpouru, kdyby byly použity najednou.

Strategie podřizování
Další způsob, jak získat souhlas veřejnosti s nepopulárními opatřeními, je, představit je jako „bolestné, ale nutné“ s cílem získat veřejné pochopení pro jejich budoucí uplatnění. Je to podobné jako postupná strategie. Je snazší přijmout budoucí oběti namísto okamžité porážky na prvním místě, protože účinek není pociťován hned.
Později se veřejnosti doporučí uvěřit, že „vše bude lepší zítra“. To poskytne veřejnosti více času na to zvyknout si na myšlenku nevýhodných změn a na jejich přijetí s rezignací až přijde čas. Tato strategie byla velmi oblíbená v Sovětském svazu – například v jejich pětiletkách.

Zacházení s veřejností jako s dítětem
Mnoho reklam a propagandy využívá dětské řeči a intonace dětí, jako by divák nebo posluchač byl malé dítě nebo mentálně zaostalý. Pravidlo je takové, že pokud s lidmi zacházíte jako by byli 12tileté děti nebo ještě mladší, mají sklon reagovat bez kritiky, tak jak to dělají děti.

Povzbuzení emocionálních reakcí místo těch reflexivních
Toto je klasická technika pro obejití racionální analýzy a kritické úvahy. To také otevírá dveře nevědomí, kam se implantují plány, přání, strachy, úzkosti, nutkání a požadované iracionální chování.

Bombardování veřejnosti maličkostmi k udržení jejich ignorace
Je důležité přimět lidi k neschopnosti rozumět technologiím a metodám používaných k jejich zotročení. Kvalita vzdělání poskytovaná nižším sociálním vrstvám je úmyslně udržována nevalná a mizerná, jak je to jen možné, aby mohly být manipulovány jako ovce.

Podporování veřejnosti – být šťastný s průměrností
To zahrnuje podporování veřejnosti, aby uvěřila tomu, že je v módě být hloupý, vulgární a nevzdělaný, kdy je každý pobízen k tomu, aby uvěřil, že právě toto jsou charakteristiky podstatné pro moudrost dosahovanou věkem.

Podpora viny a vlastní viny
Jedná se o mimořádně zvrácenou strategii. Týká se to neustálého spílání lidem za jejich vlastní neštěstí, kvůli selhání jejich inteligence, jejich schopností nebo jejich snah tak, aby nezkoumali strukturální vady sociálního a ekonomického systému, který je zotročuje.
Jeden z nejzvrácenějších kontrolujících mýtů americké společnosti je, že když budeš nepřetržitě pracovat a dost dlouho, pak budeš úspěšný a zbohatneš. To se občas některým lidem skutečně stane a jejich úspěch je médii široce oznamován veřejnosti. Párkrát se to stane, všem z nás je pak ustavičně připomínáno, že když tamti lidé dokázali toto, pak ty můžeš také.
Ovšem, když budeš usilovně pracovat a nezbohatneš, pak je však problém, že jsi nepracoval dostatečně tvrdě nebo jsi nebyl dostatečně chytrý a skončil jsi jako břídil. Takže nezáleží na tom, co tě potká, mýtus zůstává nedotčený a Amerika zůstane zemí příležitostí a největší zemí na světě.

Poznat individuální lidi lépe, než oni znají sami sebe
Za posledních 50 let vědecký pokrok vygeneroval rostoucí propast mezi tím, co veřejnost ví a mezi vědomostmi dominantních elit. Díky biologii, neurobiologii a aplikované psychologii „systém“ získal vyspělé znalosti fyzické a psychologické povahy lidí. Těchto vědomostí se cynicky využívá k manipulaci s veřejností, jako kdyby to bylo stádo ovcí.
24.12. 2011, Noam Chomsky

Zdroj: inuru.com