V lednu Francie prodala Libyi 50 vojenských člunů, v únoru Itálie darovala své bývalé kolonii dvě desítky obrněných transportérů. A v dubnu k libyjským břehům připluje plavidlo britského královského námořnictva s bohatou nabídkou zbraní na palubě.
Po likvidaci Kaddáfího džamáhíríje začala Evropská unie vyzbrojovat libyjskou vládu, která není schopna kontrolovat území státu [...]
Vláda a další větve státu i armáda jsou v dnešní Libyi ve skutečnosti nominální struktury. Na území země působí řada různých skupin, které vznikly na základě územního, kmenového, náboženského a dalších příznaků. Nový režim, který přišel k moci vojenským úsilím Západu, není schopen udržet stranu před rozpadem, myslí si ředitel Káhirského centra strategických výzkumů Rifaat Sajed Ahmed.
V podstatě dnes zemi vládne 45 tisíc výborně ozbrojených a vycvičených domobranců, dobrovolníků a nájemných ozbrojenců. Ti jsou podřízeni pouze Al-Káidě a politické Straně spravedlnosti a výstavby – místní odnoži Muslimského bratrstva. Touha po moci a rozdělení ropného bohatství je jejich jedinou ideologií. Nyní tam máme mimořádně militarizované, vůči sousedům a celé severní Africe nepřátelské společenství potenciálních teroristů, kteří napomáhají definitivnímu rozpadu libyjské státnosti.
V zjednodušené variantě dnes situace vypadá následovně: v Benghází, metropoli ropného regionu Kyrenaika, plánují místní elity vyhlásit autonomii. V Baní Walídu vládnou bývalí stoupenci Muammara Kaddáfího, v průmyslovém centru Misuratě se také snaží získat status svobodné enklávy. Kmeny Západních hor v Tripolsku zatím nedávají jasně najevo své politické sympatie a čekají na vhodnou příležitost. A v Tripolisu je soustředěna vláda. Přitom v každém regionu jsou ještě menší mocenská centra. Všichni jsou současně dobře vyzbrojeni.
O nějaké demokracii v Libyi nemůže být ani řeči, neboť z hlediska úrovně politického a sociálně ekonomického rozvoje se země nachází přinejlepším na úrovni rozdrobené feudální středověké Evropy. Pro Libyi by teoreticky bylo nejvhodnější federální uspořádání země. Ale subjekty takové federace budou neustále mezi sebou bojovat, což stejně povede k tomu, že mezinárodní společenství definitivně ztratí Libyi jako jednotný stát.
Zdroj: czech.ruvr.ru