Prof. Dr. Rajko Doleček, DrSc. – Ibran Mustafić, jeden ze spoluzakladatelů SDA, Strany demokratické akce Aliji Izetbegoviće, předáka bosensko-hercegovských Muslimů a významného ničitele Jugoslávie, strávil většinu války v Bosně, v Srebrenici a byl svým způsobem pro Muslimy „černou ovcí“ při líčení dění kolem Srebrenici.

Muslimové na něho spáchali řadu atentátů, jeden z nich málem nepřežil. Po vstupu armády Srbů do Srebrenici byl zajat a vyměněn za srbského plukovníka Aleksu Krsmanoviće [...]

Ve svých publikacích ukazuje na úplně jiný obraz dění v Srebrenici, než jak to po světě šíří západní propaganda.

V sarajevském časopise Slobodna Bosna (14. července 1996) a v Berlínském Junge Welt (27.-28.července 1996) líčí muslimskou mafii, která plně kontrolovala politický i ekonomický život a doslova rozhodovala o životě a smrti lidí z obklíčeného města v 1993-95. Ta mafie vůbec neváhala fyzicky likvidovat své odpůrce. Mustafić kritizoval vražedné vpády muslimského vojska (28.divize) pod velením Nasira Oriće ze Srebrenici do srbských vesnic východní Bosny a prohlásil, „že by bez toho mnoho lidí zůstalo naživu“.

Prezidentský úřad Aliji Izetbegoviće a generální štáb muslimské armády v Sarajevu zneužívaly Srebrenicu ke svým politickým hrám. V Srebrenici docházelo k situacím, kdy Muslimové vraždili Muslimy. Srebrenica nebyla nikdy demilitarizovaná, jak bylo dohodnuto se srbskou stranou v roce 1993.

V září 1993 dokonce Izetbegović tvrdil, že mu prezident Clinton navrhl, aby pustil Srby do Srebrenici, aby tam povraždili 5000 Muslimů, a že by pak USA šly do války proti Srbům. Toto totiž potvrdil i bývalý šéf policie v Srebrenici Hakija Meholjić v sarajevském časopise DANI (čti dany) „Pět tisíc muslimských hlav za vojenskou intervenci“ (22.června 1998). Když tato akce nevyšla, pokusila se o to poněkud později Madeleine Albrightová, známá „řeznice z Balkánu“, když v srpnu 1995 předvedla údajné snímky amerických špionážních letadel nad oblasti Srebrenici, kde se měly stát údajné masakry tisíců zajatých Muslimů. Ministryně nikdy nedovolila, aby snímky byly zapůjčeny k podrobnějšímu prověření. To jen ona a její spolupracovníci tvrdili, že tam jsou „vidět“ ty masakry.

V bělehradském deníku Politika vyšel 21.února 2013. jako zpráva on line rozhovor s Ibranem Mustafićem, který vylíčil „domluvený genocid“ Muslimů mezi Clintonem a Izetbegovićem, který se uskutečnil hlavně během probíjení se z obklíčení vojenské posádky Srebrenice do Tuzly, kolem 11.července 1995. Byl pro tuto příležitost připraven seznam těch Muslimů, kteří „za žádnou cenu nesmějí živí dosáhnout svobodné teritorium Tuzly“. Museli být zavražděni svými muslimskými soukmenovci.

Jednalo se o celkem 500 až 1000 Bosňanů, Muslimů. Kromě nich padlo jich ještě dost v bojích se srbskými jednotkami, které je obklíčily. O tom zabíjení Muslimů Muslimi mluvil s autorem i generál Mladić během jednoho se svých rozhovorů s nim, byla to známá skutečnost. Jinak na konci uzavírá Mustafić, že mnozí lidé kolem Izetbegoviće už od léta 1992 plánovali akce, ve kterých by bylo podstatné vidět co nejvíce obětí mezi bosenskými Muslimy. V této souvislosti je nutno si vzpomenout na tři výbuchy v Sarajevu, organizované vládou v Sarajevu, s mnoha oběťmi mezi civilisty, za které byli hned obžalování Západem i vládou v Sarajevu hned Srbové:

Mustafić vidí jako největší zločin z té doby chvíli, kdy do Memoriálního centra (Potočari), s ostatky údajně od Srbů povražděných Muslimů, vkročil v září 2003 Bill Clinton. Byla to chvíle, kdy se zločinec vrátil na místo zločinu. Byl to podle Mustafiće mnohem větší zločin než ten, uskutečněný v roce 1995.

Zdroj: ceskenarodnilisty.cz