Kypr je jedna z pěti zemí, která zažádala své kolegy v eurozóně o finanční pomoc. Eurozóna přislíbila deset miliard eur, nikoli však zadarmo. Podmínkou je, že středomořský stát jednorázově zdaní všechny vklady v bankách: nad sto tisíc eur skoro desíti procenty, na nižší 6,75 procenty. Banky dnes po včerejším státním svátku zůstávají nadále zavřené, odpoledne hlasuje parlament, zda na podmínky přistoupí. Bezprecedentní krok komentuje zakladatel a generální ředitel Saxo Bank [...]

Šok!

Jak jinak nazvat kyperský záchranný balíček? Konfiskace 6,75 procent peněz malých střadatelů a 9,9 procent velkých je v údajně civilizované a demokratické společnosti bezprecedentní. Kdo ale ví? Možná, že Evropská unie už mezi civilizované demokracie nepatří.

Když jsem minulý týden navštívil Lemesos, druhé největší kyperské město, leccos jsem slyšel, ale odmítal jsem ty zvěsti jako naprostý nesmysl. No, a teď to tady máme. Následky jsou nepředvídatelné, ale zjevně jsme svědky zásadní změny paradigmatu.

Dnes deset procent. Jenže s jídlem roste chuť

Jde o zásadní porušení základních vlastnických práv, které bylo malé zemi nadiktováno cizími silami; každý, kdo má peníze uložené v nějaké evropské bance se musí klepat jako osika. I když se představitelé moci snažili na tiskové konferenci prezentovat tento krok jako jednorázový, nebyli schopni vyloučit, že k podobným opatřením nedojde v jiné zemi. Ne, že by na tom příliš záleželo, důvěra už je stejně pryč. Těžko můžeme počítat s tím, že opatření „trojky“ (tedy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky) a Evropské unie budou mít vůbec nějaké hranice, když začne krize opravdu zuřit.

Pokud někdo udělá něco takového jednou, klidně to udělá zase znova. Když někdo zkonfiskuje klientům bank deset procent peněz, může taky zkonfiskovat 25, 50 nebo i sto procent. V tuto chvíli věřím, že spíš uvidíme to horší. Panika roste a politici se zoufale snaží udržet euro naživu.

Ke komu utečou, vyhraje

Střadatelé v zemích, kterým hrozí záchranný balíček, musí být pořádně vystrašení. Je ještě bezpečné mít uložené peníze v italské, španělské nebo řecké bance? Sám musím říct, že nevím. Je moudré to riskovat? Rozhodnutí je na vás. Obávám se, že kyperský balíček povede k masivnímu odlivu kapitálu ze slabých zemí eurozóny – což je přesně ta poslední věc, kterou tyto země potřebují.

A obávám se, že to samé hrozí i celé Evropské unii, jelikož ve většině zemí již funguje bankovní unie.

Kyperský balíček naprosto mění pravidla hry a následky si poneseme pěkně dlouho. Věřím, že by to mohl být začátek konce eurozóny. Jde o velice tvrdou ránu už tak těžce zkoušené důvěře, která investorům ještě zbyla. Můžeme tomu říkat třeba gól do vlastní brány.

Reakce trhů? Výborné to nejspíš bude pro zlato, pro bezpečné přístavy, jako je Švýcarsko, Singapur, a ekonomicky zdravější země stojící mimo eurozónu, například Skandinávii. Tipl bych si, že jakmile si investoři uvědomí dopad celé kyperské eskapády, euro a na něj navázané trhy budou doplácet na stále větší nedostatek důvěry.

Nedávno se Euroskupina rozhodla Kypru trochu povolit smyčku: nemusí nutně danit drobné střadatele, o to víc ale musí zdanit ty bohatší; buď jak buď, zdaněním bankovních vkladů má získat dohodnutých 5,8 miliardy eur.

Buďte opatrní.

Slovinsko jako další na řadě?

• Další kolaps? Slovinsko trápí velká bankovní krize
• Kdo přijde na řadu po Kypru? Slovinsko, tvrdí experti
• Slovinsko príliš riskovalo, OECD mu radí predať banky

Zdroj: finmag.cz | Foto: Bank of Cyprus by Petros3 – Wikimedia Commons