Bolivijský prezident Evo Morales při projevu na oslavách Prvního máje oznámil, že vypovídá ze země americkou agenturu pro rozvojovou pomoc USAID. Její zaměstnanci mají Bolívii opustit v nejbližších dnech. Morales své rozhodnutí zdůvodnil tím, že USAID se vměšuje do vnitřních záležitostí Bolívie, bližší podrobnosti však neuvedl.

Některé zdroje nicméně soudí, že hlavním motivem k tomuto kroku není ani tak činnost USAID, jako projev ministra zahraničí USA Johna Kerryho, který při senátním slyšení letos 18. dubna Latinskou Ameriku označil za „zadní dvorek“ Spojených států [...]

Tento obrat, který má kořeny na konci 19. století a souvisí s tzv. Monroeovou doktrínou, vyvolal pobouření mnoha latinskoamerických politiků.

Agentura Reuter´s připomíná, že USAID v uplynulých letech v Bolívii vynaložila dvě miliardy dolarů na rozvoj projektů ve sféře vzdělávání nebo zdravotní péče. Americké ministerstvo zahraničí už nad postupem Bolívie vyjádřilo politování, přičemž popřelo veškeré náznaky, že by USAID postupovala nezákonně.

Před nedávnými prezidentskými volbami ve Venezuele nicméně server WikiLeaks zveřejnil depeše amerického ministerstva zahraničí z listopadu 2006, z nichž vyplývá, že tehdejší americký velvyslanec (a dnes náměstek ministra zahraničí) William Brownfield připravil komplexní plán destabilizace Chávezovy vlády. Na plánu proniknout mezi stoupence Huga Cháveze, rozdělit jeho hnutí, ochránit „životně důležité“ zájmy USA a izolovat Cháveze na mezinárodní scéně se podílely právě i vládní agentury USAID a OTI.

USAID jen v letech 2004 až 2006 věnovala asi 15 milionů dolarů zhruba třem stovkám venezuelských občanských organizací, zatímco OTI jejich lídry vysílala na školení do Turecka, Skotska, Mexika, Dominikánské republiky, Chile, Uruguaje, Washingtonu nebo Argentiny.

Brazilský deník Folha de Sao Paulo zase v roce 2005 pracovníky USAID na základě uniklých dokumentů obvinil ze snahy ovlivnit politické reformy v zemi ve prospěch pravicových stran.

Loni v létě pak členské země regionálního sdružení ALBA, které sdružuje mimo jiné Venezuelu, Kubu, Ekvádor, Bolívii, či Nikaraguu, vyzvalo své členy, aby ze svých zemí USAID vypověděly. Loni v září byl USAID vypovězen také z Ruska.

Jinde → USAID musí pryč z Ruska, nařídil Putin

Vztahy mezi USA a Bolívií se razantně zhoršily hned poté, co byl Evo Morales v roce 2006 zvolen prezidentem. O dva roky později si obě země navzájem vypověděly velvyslance a jejich diplomatické kontakty se normalizovaly až v roce 2011.

Zdroj: literarky.cz