Když V. Orbán přebíral za Maďarsko předsednictví Evropské unie, začal tím, že na Evropské radě rozprostřel koberec (gobelín), na kterém byla mapa nějakého státního útvaru, jenž sice zahrnoval Slovensko, aniž by toto tam bylo uvedeno. O ponížení Slovenské republiky napsala evroposlankyně M. Flašíková – Beňová.Na Slovensko jezdili maďarští „turisté“, kteří na kapotách svých aut měli mapy velkého Maďarska. Dokonce na některých místech Slovenska pochodovaly skupiny maďarské gardy v uniformách. Pro ně bylo Slovensko jen historickou Horní zemí, která byla, a podle jejich myšlení, i nyní je, součástí Maďarska [...]

V současnosti Maďaři na svou „věc“ jdou již jinak. Smiřují se se Slováky. Ti sice mají obavy s maďarského revizionismu, a tak jejich smiřování má vleklejší tempo, než by bylo pro určité hybatele žádoucí. Proto je jim zřejmě „přátelsky“ domlouváno „z jiných míst“ a tak se Slováci smiřují a smiřují.

Sudeti zatím nezahrnují celou ČR do Německa. Za svou vlast pokládají pohraniční území ČR, které kdysi bylo na základě Mnichovské smlouvy připojeno k Německu. Zatím co značná část Maďarů by ráda ve Slovensku viděla jen Horní zemi, tak sudeti jsou zdrženlivější. Usilují jen o to, aby se stali druhým národem v zemi, z níž by rádi udělali česko-německou federaci. To by však nebylo jejich poslední slovo.

Samozřejmě, že žádají také právo na sebeurčení až do příp. úplného odtržení „jejich vlasti“ od republiky a připojení k Německu. Je jen otázkou, nakolik jsou tyto požadavky sudetů jiné, než vznášel K. Henlein. O sudetech napsala dr. E. Hahnová, že jsou dědici henleinovských tradic a jejími nositeli. Takže co by časem zbylo z České republiky, pokud by se tato jako 17. země nepřipojila k SRN, jak snad některé pangermánské kruhy již dříve naplánovaly.

Jde zřejmě znovu o existenci slovenského i českého národa. Slováci a Češi by měli postupovat vůči revizionistickému nebezpečí více koordinovaně, aktivněji a rozhodně. Cizí území nežádáme, své nedáme.

Autor: Dr. O. Tuleškov

Zdroj: ceskenarodnilisty.cz | Mapa ČSSR: commons.wikimedia.org