Není žádných pochyb o tom, že EU a USA se výrazně podílely na provedení státního převratu na Ukrajině. Jednak finančně, ideologicky a také mediálně. Euro-americká podpora bývalé opozici na Ukrajině byla zásadní a bez ní by pravděpodobně k žádnému převratu nedošlo, aspoň ne v té podobě, jak se uskutečnil.
Podobně jako v Sýrii touto podporou došlo k výraznému posílení extrémních fašistických a nacionalistických sil také na Ukrajině [...]
Jejich řádění si již vyžádalo množství obětí na životech, barbarské ničení veřejného majetku, budov, pomníků a památníků připomínajících vítězství ve 2. světové válce. Kromě jiného byla hlavně na západní Ukrajině vypalována i sídla tamní komunistické strany. Ukrajinští fašisté pak vypálili i dům předsedy ukrajinských komunistů. V mnoha regionech této země je pořádán hon na komunisty, židy a další osoby a skupiny, které svým smýšlením jdou proti těmto silám. K tomuto ovšem EU a USA mlčí. Kolik obětí jen šlo na vrub fašisticko- nacionalistických teroristických skupin při nedávných protestech v Kyjevě i jiných městech?
To nikdo nezkoumá, bylo přeci prohlášeno zkorumpovanými papaláši z Bruselu, že jediným viníkem byla minulá vláda a svržený, ovšem stále legální prezident Janukovyč. EU a USA se již těší, jak si rozparcelují Ukrajinu a získají její bohatství spočívající v surovinách, zemědělské půdě, průmyslu a levné a snadno manipulovatelné pracovní síle. Současným samozvaným vládcům Ukrajiny, kteří se k moci dostali násilným převratem se silnými prvky fašistických praktik, vůbec nejde o lepší život prostých obyvatel této těžce zkoušené země. Jde jim hlavně o svá bankovní konta. Jsou to jen posluhové zahraničního kapitálu slepě sloužící těm, kteří je k moci dostali.
Sledovat, jak Brusel nekriticky podporuje nové vládce v Kyjevě a vyhlašuje, že nad nimi bude držet ochrannou ruku, je podívanou jen pro silné povahy. Přicmrdávání našich eurohujerů Zaorálka a Sobotky, jejich podpora převratu na Ukrajině a slovní vyhrožování Rusku pak působí jen jako velmi nepovedená divadelní fraška. Tyto politické nuly nelze brát vůbec vážně. Zaorálek lidově nazývaný spíše již jen jako Zvorálek každým svým prohlášením k situaci na Ukrajině na sebe prozrazuje, že se stal ministrem zahraničí jen velkým omylem. Diplomacie je mu totiž zcela cizí disciplínou. On jen opakuje, to co slyší z Bruselu. Na co potřebujeme takového ministra, ten chlap je vlastně zadarmo drahý. Ale patří do té správné party, takže se nadělá ještě dost a dost ostudy ke škodě naší země. Některé významné státy EU a USA si již scénář, který použily k vyvolání státního převratu na Ukrajině v minulosti vyzkoušely v Sýrii. Svojí podporou radikálním islamistickým silám, které bojují v této zemi za svržení současné vlády jasně ukázaly, jak si představují demokracii. Přesně ve stylu, tam kde vládne režim, který nám nejde především ekonomicky na ruku, tak se ho jednoduše pokusíme svrhnout. Ovšem nikoliv sami, na tuto špinavou práci si lze najmout žoldáky, vycvičit je, dobře zaplatit a vyzbrojit.
Syrský scénář byl na Ukrajině využit jen částečně, protože v té které zemi je třeba přizpůsobovat taktiku k provedení státního převratu přece jen poněkud odlišným místním podmínkám. V Sýrii navíc narazily teroristické skupiny na rozhodný odpor většiny obyvatel země, kteří stále podporují současnou vládu. Proto tamní konflikt je vleklý a vyžádal si již desítky tisíc obětí a obrovské materiální škody. Na Ukrajině to šlo poměrně rychle, i když nikoliv hladce. Ukrajina byla vždy rozpolcenou zemí, silně polarizovanou na specifickou západní a východní část.
Jako další ukázkový příklad země, kde USA usilují dlouhodobě o převrat je i Venezuela. Tamní zásoby ropy jsou tak velkou a lákavou kořistí, že USA se těžko mohou smířit s tím, že v takové zemi je u moci vláda, která zisky z ropy chce využívat především ve prospěch svých vlastních obyvatel. Američané se zde zatím naposled pokusili uskutečnit převrat letos v únoru vyvoláním masivních pouličních protestů proti vládě. Také Venezuela je země silně sociálně polarizovaná, ovšem současná vláda má podporu většiny obyvatel. Není tajemstvím, že v USA vznikl plán na zavraždění prezidenta Madura a jeho stálou mediální skandalizaci. Opět velmi průhledná taktika. Venezuela se ovšem zatím velmi statečně drží, potřebuje však mezinárodní podporu a solidaritu a šíření pravdivých informací o této zemi. K tomu může pomoci každý z nás.
Je velmi úsměvné, že právě USA, které v minulosti nejen naplánovaly ale přímo i uskutečnily již mnoho násilných převratů po celém světě, chtějí země jako je Rusko, Kuba, Čína školit z pravidel a zásad demokracie a vyhrožovat, že pokud jim ostatní nebudou po vůli, bude je to slovy prezidenta Obamy něco stát. Ne, nelze mlčky přihlížet k tomuto euroamerickému pokrytectví bez hranic.
Naše Česká televize se opět vyznamenala v sobotu 1. března 2014. Na programu ČT 24 běžel odpoledne a večer několikahodinový speciál věnovaný napjaté situaci na Krymu. Moderátor, který opakovaně tvrdil, že v tomto vysílání dávají prostor různým názorům, tak aby divák slyšel pohledy z různých stran, se ukázal jako obyčejný lhář. V tomto vysílání dostali totiž prostor výhradně jen ti, kteří byli silně zaujatí proti Rusku a Putinovi. Slova jako bezohledná vojenská intervence, přepadení suverenní země, hrozivá agrese či dokonce již přímo vyhlášení války nebo opakování srpna 1968 apod. A předem dobře vybraní papoušci jednostranně zaujatí proti Rusku, to byl celý pořad.
Jinde →
Mladý rychlokvašený historik z ÚSTRKU, novinář z Hospodářských novin, mumlající Schwarzenberg, jeden ukrajinský demonstrant z ulice a stále dokola se opakující jeden a ten samý názor ve stylu demokratická Ukrajina a zlé Rusko. Dokonalá televizní fraška za naše peníze. Skutečný odborník na mezinárodní vztahy, nezaujatý ani na jednu stranu v pořadu nevystoupil snad ani jeden. Proč nedostali prostor odborníci na mezinárodní vztahy jako jsou například pánové Oskar Krejčí, Jan Eichler, Petr Schnur nebo Daniel Solis? Oni by totiž šli do hloubky celé problematiky a nebyli by tak silně protirusky zaujatí, proto ani slovo dostat nemohli. Tomu se říká vyváženost zpravodajství v podání ČT. Tedy nic jiného než sprostá cenzura.
Také zpravodaj ČT na Krymu Miroslav Karas je znám svým silným protiruským zaujetím. Jeho emotivní vstupy do vysílání působí tak nevěrohodně, že by se nad tím měl někdo kompetentní už konečně zamyslet. Naštěstí se dá televize vypnout, proč ale za takové „hodnotné informace“ servírované nám denně ČT ještě platit poplatky. Vůbec ve zmiňovaném pořadu nezazněl třeba názor, že Rusko na Krymu jen brání své přirozené zájmy a to přiměřeným způsobem. Rusko chrání životy svých občanů žijících na Krymu, což je v dnešní situaci panující na Ukrajině naprosto opodstatněné. Rusové nemají nejmenší důvod přihlížet nečinně tomu, jak se k jejich hranicím blíží fašistické hordy z Ukrajiny. To je dle USA a EU mají oficiálně pozvat do Moskvy a zaměstnat jako své poradce a ideology?
Nedávno v jednom diskusním fóru zazněl názor, který by neměl zapadnout, pisatel doslova uvedl:
Až ve všech státech vlastnících ropu a zemní plyn nebo jinou strategickou surovinu USA uskuteční převrat a nainstalují svou loutkovou vládu, zavládne konečně ve světě klid a mír?
Ve věci Ukrajiny se tak znovu potvrdil již dlouho známý fakt, že představitelé EU a USA jsou prachobyčejní pokrytci bez hranic a beze studu. Je třeba dát jasně najevo, že oficiální vyhlášení EU nebo naší vlády k Ukrajině není většinovým názorem nás občanů.
Autor: Bc. Miroslav Pořízek
Zdroj: nadregionalni.blogspot.cz
Ukrajinský konflikt [Klikni]
