Konstantin Sivkov – Jako vojenský expert je první viceprezident ruské Akademie geopolitických záležitostí. Předpokládá, že třetí světová válka začne ještě dříve, než budou vyčerpány zdroje fosilních paliv, pitné vody a nastane nedostatek zemědělské půdy. Mnohé státy se na tuto globální válku připravují.

Soudobá geopolitika nejrozvinutějších zemí má vcelku jednoduché schéma – v první řadě opanovat a kontrolovat zdroje nerostného bohatství [...]

Zapomeňte na ideologii, zapomeňte na státy a národy, nevzhlížejte k náboženství, odhoďte všechny pakty a doktríny. Příští světová válka o takových malichernostech nebude. Lidé budou bojovat o holé přežití, o zbytky nerostných zdrojů, budou se zabíjet pro sklenici vody.

Co vůbec chápeme pod pojmem přírodní zdroje? Určitě ropu, plyn , uhlí a také uran a kovy potřebné pro průmysl, zemědělskou půdu, zásoby ryb v oceánech a mořích. A snad úplně naposled máme na zřeteli pitnou vodu, nejdůležitější a přitom nejobyčejnější věc, esenci života, kterou lze vyplýtvat a znehodnotit stejně jako ostatní přírodní kapacity.

Voda se zatím nestala předmětem spekulativního trhu na rozdíl od jiných surovin, jejichž zásoby se povážlivě tenčí. Zásoby fosilních paliv – ropy, plynu a uhlí – vydrží podle odhadu 40 až 60 let, při maximálních úsporách až 220 let. Na naší planetě žije šest a půl miliardy lidí. Z toho jich je ve vyspělých zemích čtvrtina – miliarda a půl. Kdyby najednou všichni začali žít tak dobře jako oni, řekněme třeba jako průměrný Francouz, všechny zdroje bychom vyplýtvali během deseti let. A právě z tohoto důvodu má soudobá geopolitika nejrozvinutějších zemí vcelku jednoduché schéma – v první řadě opanovat a kontrolovat zdroje nerostného bohatství. Ve druhé řadě nedopustit, aby ony tři čtvrtiny obyvatel planety žily lépe, rozvíjely se, vzdělávaly a hlavně, aby nespotřebovávaly více než nyní.

Strategie USA v této situaci je prostá – ne­poslušné země jsou obětí politického a ekono­mického nátlaku, mediální šikany a vojenské agrese. Američané své zdroje svědomitě střeží a ty, které zdemokratizují, zprivatizují či zcizí jinde, pečlivě skladují v rozsáhlých podzemích rezervoárech. Kdyby v celém světě došla ropa, budou mít Spojené státy rezervy na dalších pět až deset let.

O mnoho lépe než s nerostnými zdroji na tom nejsme ani s potravinami. Jestliže se po ge­nerace soudilo, že světové oceány a moře budou schopné nasytit hladové lidstvo, podle posled­ních průzkumů to tak nevypadá. Místo nedozír­ného skladiště je k dispozici jen vyjedená spíž.

Stejně tak ubývá zemědělské půdy. Někde se přestala obdělávat pro nerentabilnost jako v zemích bývalého východního bloku,jinde kvů­li špatné melioraci, která vede k rozsáhlé erozi jako v Číně, která ztratila celou třetinu úrodné půdy. Nedozírné plochy země pohlcuje poušť. Zanedbatelná není ani urbanizace a industria­lizace zemědělské půdy, stejně jako rozrůstání silniční sítě. Závislé na dovozu základních po­travin jsou celé oblasti a státy.

Kapacity vodních zdrojů jsou a vždy byly nerovnoměrně rozložené, ale se zhoršující se ekologií planety se vztah člověka k této surovi­ně bude zásadně měnit. Už více než dvacet let trpí téměř 40 procent světové populace nedo­statkem vody a kolem roku 2025 se voda stane nedostatkovým zdrojem jako jiné, dnes dražší zdroje. V budoucnosti může dojít ke konfliktům o vodu, protože už nyní je 39 států závislých na jejím dovozu a 90 procent lidstva žije v zemích, které se o její zdroje dělí se sousedy. Na 700 mi­lionů lidí ze 43 zemí má méně vody, než je mini­mální potřeba. Do roku 2025 pocítí nedostatek vody tři miliardy lidí.

Chudá bohatá Rus

Rusko je největší zemí světa, bohatou na všechny chybějící zdroje, ale s poměrně řídkým osídlením. Vedle nerostných surovin disponu­je nedozírným množstvím kvalitní zemědělské půdy, ale i obrovskými kapacitami pitné vody. Více zdrojů sladké vody má pouze Brazílie. Na území Ruska je dva a půl milionu řek, více než tři miliony jezer a celkové rezervy pitné vody se odhadují na 26 tisíc krychlových kilometrů. Jezero Bajkal je největším rezervoárem pitné vody na světě. Rusko přitom nespotřebovává více než dvě procenta svých zdrojů této vzácné suroviny.

Právě voda se může v budoucnu stát jednou z hlavních komodit na trhu. Boj o Arktidu, který mezi sebou vedou Rusko, Norsko, Kanada, Dán­sko, USA a Velká Británie, není ani tak kvůli zá­sobám ropy a zemního plynu, ale je motivován skutečností, že jde o největší zásobárnu pitné vody na planetě. Kvůli globálnímu oteplování se však ledovce rozpouští v oceánu. Pokud se nepodaří tomuto procesu zabránit, stane se voda velmi brzy zbožím výnosnějším než ropa.

Anatomie třetí světové války

Někdy kolem roku 2050 budou lidé vystave­ni akutní hrozbě vyčerpání zdrojů fosilních pa­liv, pitné vody a nedostatku zemědělské půdy. Budou mít hlad a žízeň, bude jim zima.

Třetí světová válka nebude válkou o ideo­logie či podobné hlouposti, ale krutým bojem o přírodní zdroje. Bude to série mnoha drob­ných konfliktů, které překvapí svojí četností v různých částech světa. V tomto období vznik­ne mnoho „aliancí z rozumu“, které se budou měnit podle akutní potřeby.

V tomto boji budou mít země bohaté na přírodní zdroje obrovské množství nepřátel z řad zemí, kterým bůh nedal suroviny, zato mnoho hladových krků. A země chudé na zdroje i obyvatelstvo, ale bohaté na moderní technologie a zbraně budou chtít také svůj podíl. Z tohoto pohledu se stává Rusko prvořadým cílem agrese.

Války o zdroje budou do jisté míry podobné koloniální éře. S jedním rozdílem. Koloniální války se vedly o území a lidi. Tyto války se povedou pouze o území, další lidi nikdo chtít nebude, jelikož by ujídali z kořisti.

Země, které nejsou součástí západní civilizace, nejsou připraveny na vojenskou konfrontaci

Proto můžeme s jistotou tvrdit, že třetí světová válka nebude válkou nukleárnÍ. Jinak by nešlo dobyté zdroje vytěžit nebo území osídlit. To však neznamená, že nedojde k použití jaderných zbranÍ. Je možné, že země, které budou chtít zamezit agresi, preventivně odpálí nukleární zbraně na svém území, čímž znehodnotí své zdroje a odradí nepřítele. Možná to bude jediná spása.

V globální válce musí být někdo poražen

Planeta Země zažila globální civilizační krizi. Tato krize byla způsobena několika disproporcemi, konkrétně:

1) konflikty mezi růstem výroby a spotřeby a dostupnými zdroji;

2) konflikty mezi „chudými“ rozvojovými zeměmi a „bohatými“ průmyslově rozvinutými zeměmi, mezi národy a nadnárodní elitou;

3) konflikty mezi bezduchým volným trhem s mocí peněz a spirituálními kořeny různých civilizací včetně ortodoxních, muslimských, buddhistických a dalších.

Analýza možných řešení těchto nerovnováh a konfliktů ukazuje, že jsou antagonistické povahy, a krize nemůže být vyřešena bez výrazného narušení zájmů některých velkých geopolitických subjektů. To znamená, že účast ozbrojených sil je nevyhnutelná. Vzhledem ke globální povaze krize můžeme předpokládat, že účast ozbrojených složek bude globální rovněž.

Třetí světová válka bude svou povahou koaličnÍ. Země vytvoří koalice podle jejich loajality k jednomu ze dvou modelů světového řádu.

Půjde o konflikt většiny populace se západní civilizací

Prvním modelem je svět civilizované hierarchie, v němž několik málo vyvolených využívá zbytek lidstva. Druhým modelem je civilizovaná vzájemná podpora či civilizovaná harmonie.

Jinými slovy, válka bude vedena proto, aby definovala spirituální základnu nového světového řádu. Ten bude založen bud‘ na individualismu a útlaku, nebo společenství, vládě společného zájmu, abychom přežili a vzájemně se podporovali. To je hlavním rozdílem mezi nadcházející válkou a válkami bojovanými kvůli ekonomické redistribuci.

Dvě koalice již existují. První je aliance tak zvaných průmyslově vyspělých zemí představovaných západními civilizacemi. Spirituální základy této koalice jsou založeny na individualismu a materiálním vlastnictví, vytvářejícím moc peněz. Vojenské a politické jádro této koalice představuje blok NATO.

Do druhé koalice patří ortodoxní země, islámské a další civilizace, založené na vládě ducha nad materiálnem. Tato koalice má zájem na multipolárním světovém řádu. Přesto tyto země nepochopily, že mají společné geopolitické zájmy, nemluvě o nezbytnosti politické nebo vojenské jednoty.

Země, které nejsou součástí západní civilizace, nejsou připraveny na vojenskou konfrontaci, ani organizačně a ani co se týká technické připravenosti. Na druhou stranu má tato koalice převážnou většinu populace a kontroluje rozsáhlé přírodní zdroje a území. To značně zvyšuje jejich šanci na vítězství v dlouhé válce a poskytuje jim to příznivé podmínky pro boj s agresorem během počátečních fází války. Další potenciální výhodou je, že simultánní útok všemi směry je prakticky nemožný. To vytváří časovou rezervu pro konsolidaci těchto zemí do antiimperialistické koalice. Existuje možnost podpory zemí, které se stanou prvními obětmi agresorů.

Jediným omezujícím faktorem je jaderný arzenál Ruska

Válka již probíhá, doposud je však v relativně mírové fázi. První fází je to, co můžeme nazvat pokus o mírové řešení krize, a blíží se svému dokončení. Schůzky G20 na bojišti právě nyní zjevně nepřinášejí výsledky. A tak zvolna začíná druhá fáze, kterou můžeme nazvat obdobím hrozeb před začátkem světové války. Během této fáze západní civilizace započala s přípravami na lokální války a ozbrojené konflikty kvůli zdrojům.

Hlavními akcemi této fáze jsou informační operace a akce v ekonomické oblasti, které mají různé formy, od ekonomických sankcí, po teroristické útoky na průmyslová zařízení, jakož i různé aktivity zvláštních jednotek.

Během několika let se započne s třetí fází, fází omezených válek, které se později přemění v totální světovou válku s použitím všech druhů zbraní.

Jediným omezujícím faktorem je v této chvíli jaderný arzenál Ruska. Podle předpovědí odborníků se Západ pokusí Rusku jaderný štít odebrat.

Vzhledem k situaci v Rusku, kdy pátá kolona Západu významně ovlivňuje rozhodování obzvláště v ruském obranném sektoru, co se týká směru, kterým se ruské ozbrojené síly vydají, můžeme očekávat vytvoření situace, která připraví Rusko o jeho jaderný štít.

Samozřejmě že to bude prezentováno a zabaleno jako skvělý boj za svět bez jaderných zbraní.

Rusko může očekávat fyzickou likvidaci svého jaderného potenciálu během prvních fází světové války (organizované teroristické útoky atd.), s následným přistoupením neoimperialistické koalice k neomezenému použití jaderných zbraní, které přinesou vítězství ve válce.

Ztráty v globální válce by se počítaly na stovky milionu lidí

Historie ukazuje, že elita sobecké civilizace se nezastaví před lidskými oběťmi, pokud existuje záruka, že oni samotní přežijí v bunkrech. Analýza ukazuje, že pokud se povede nová světová válka, zasáhne většinu světové populace, všechny kontinenty, oceány a moře. Této války se může zúčastnit více než 100 milionů lidí. Totální demografické ztráty mohou přesáhnout několik set milionů lidí. Proto musí všichni upřímní lidé na Zemi, včetně těch, kteří tvoří koalici „sobců“, učinit vše co mohou, aby se to nestalo.

Abychom tak učinili, musíme zmírňovat silou zákona nebo jinými metodami hrabivost nadnárodních a národních magnátů finančního sektoru. Musíme zarazit jejich ambice a hrabivé, nestoudné a někdy stupidní politiky. To lze udělat pouze na základě mezinárodního konsolidačního úsilí.

Zdroj: ceskenarodnilisty.cz