Možná že kdyby demonstrující Ukrajinci věděli, že ani léta „potu, krve a slz“ nebudou zárukou jejich členství v EU, třeba by střízlivěji pohlédli na možnosti své země a situace mohla vypadat jinak. Nic z toho se nestalo.
Máme zde rozdělenou zemi, bez Krymu, stále ovládanou oligarchy, což dokazuje kandidatura oligarchů Porošenka a Tymošenkové na prezidenta a „mírotvorná“ role nejbohatšího Ukrajince Achmetova na bouřícím se východě Ukrajiny. A také staronové politiky současné vlády, kteří byli součástí ukrajinského establishmentu v posledních dvaceti letech [...]
Ukrajinci asi nebudou mít příliš elánu přistoupit na reformy ordinované MMF a zvýšení cen za plyn a elektřinu. Ukrajina má navíc dluh 2,2 miliardy dolarů za nesplacený plyn Rusku. Můžeme za to Rusko proklínat, ale tržně orientovaná Evropská unie by si jistě nepředstavovala, že něco někam dodává a zákazník jí neplatí. Navíc jde o dluh za již odebraný plyn za zvýhodněnou cenu. Hrozí, že účet bude muset za Kyjev možná zaplatit Evropská unie. Pochybuji ale, že všechny členské státy s tím budou souhlasit.
Plynová patálie jde ruku v ruce se sankcemi proti Rusku za jeho počínání v ukrajinské krizi. První a druhé kolo sankcí je spíš střelbou slepými náboji s výsledkem, který může dokonce Vladimíra Putina uspokojit: aktiva oligarchů a vysokých státních úředníků se ze Západu vrátí do Ruska.
A případné třetí kolo tvrdších ekonomických sankcí může být pro politiky obhajitelné pouze tehdy, že oběti na unijní straně, třeba i v podobě krachů firem či vyšší nezaměstnanosti, budou menší než na straně Ruska. A tady se asi Evropané se svojí ochotou k obětem budou hodně podobat Ukrajincům a politici to nepochybně tuší. Zbývají nám tedy preventivní akce a odstrašování Ruska, jak o nich v pátek hovořil prezident Miloš Zeman? Preventivní akce NATO na Ukrajině proti Rusku nepřipadá v úvahu, protože podle Washingtonské smlouvy je vojenský zásah privilegiem pro členy NATO, a nikoliv i pro partnery, jako je Ukrajina.
V opačném případě by mezi partnerem a členem nebyl žádný rozdíl. A odstrašování? Může být účinné, pokud se naplní tři podmínky: zastavit snižování výdajů na obranu v Unii, přesvědčit Spojené státy o potřebě NATO a přesvědčit členy Severoatlantické aliance sousedící s Ruskem, že NATO má schopnost je ubránit. Po letech života ve „strategickém klidu“ to bude běh na delší trať. Do Bruselu zatím vyslal signál ministr financí Andrej Babiš, který v sobotním Právu uvedl, že příští rok škrtne resortu obrany půl miliardy…
Autor: Miloš Balabán
Zdroj: sbp.fsv.cuni.cz