Kyjevský nahnědlý režim posílá armádní jednotky s těžkou vojenskou technikou proti svým vlastním občanům na JV Ukrajiny. Politické problémy hodlá řešit a vyřešit silou zbraní, přestože by šly odstranit jednáním a oboustrannými kompromisy.

S podporou Západu Porošenko, kterého jihovýchod Ukrajiny nevolil a jenž dostal ve zmanipulovaných volbách pouhých 17% hlasů, stupňuje silové řešení. V oblasti bojů je stále asi 4 miliony lidí [...]

Žijí ve svých domech, bytech, které pochopitelně nechtějí opustit. Mezi obyvatelstvem jsou tisíce dětí, starých lidí. Mnohde není již dostatek potravin, léků, stává se těžko dostupná zdravotní péče, dokonce někde není ani elektřina, ani plyn či dokonce pouhá voda. Civilní oběti se zatím čítají na více než 1000 mrtvých a další tisíce raněných. Proto je pochopitelné, že asi 800 000 lidí uteklo již do Ruska, které se o uprchlíky vzorně stará. Další pak více než 100 000 přesídlilo do jiných oblastí Ukrajiny.

Jak může probíhat na Ukrajině takováto občanská válka, kde teče stále více lidské krve, kde z lidí dělají uprchlíky, kde stále více jsou jejich domy objekty palby ukrajinské armády?

Západ nejen ke všemu mlčí, ale nadto fašizující kyjevský režim podporuje. Nejen finančně, ale i vojenskou výstrojí a hlavně ozbrojenými žoldáky – a v neposlední řádě na hlavu vše obracející propagandou. Od neonacistů a banderovců těžko něco jiného můžeme čekat. Ale co svoboda, demokracie a humanita Západem proklamované, líčené jako základní hodnoty evropsko-atlantické civilizace? V praxi vidíme, že to jsou jen slova a slova, která nijak nebrání zabíjení převážně etnických Rusů na jihovýchodě Ukrajiny.

Mapa bojů, a video zničené vojenské techniky 72.brigády ukrajinské armády u Sverdlovska

Mapa místa kde probíhal boj mezi Ukrajinskou armádou a domobranou u Sverdlovska
Zdroj: http://voicesevas.ru

Pokud Západ dovolí pokračování občanské války, zbavme se iluzí o něm! Ne humanita, ale imperiální geopolitické zájmy jsou pro něj rozhodující. Má své cíle, zeslabit Rusko, případně ho vehnat do války s Ukrajinou, která by se přeměnila ve válku Západu proti Rusku, o něco podobného již usiloval A. Hitler, a porazit ho a dostat ho pod svou kontrolu.

Sám Brzezinsky říká ve své knize „Velká šachovnice“, že západní Evropa a stále více i střední se stávají protektorátem USA. Mějme to na paměti! Neočekávejme, že by evropští politici jednali jinak, než americká vláda jim „doporučuje“. Protektor vede ochraňované v souladu se svou linií. Do stáda ochraňovaných protektorem patříme i my, Češi, a podle toho i naši politici jednají. Snad ani jinak nemohou. Pokud však musí jednat proti našim zájmům, měli by raději odstoupit a odejít. Mírný protektorát by však měl po ruce jistě další figury. Tak jak z toho?

Americe skutečně hodně jsme zavázáni, jak z první, tak z druhé světové války. Za to vše jsme jí velmi vděční. Ale ta současná Amerika je však již jiná. Nemůžeme ji změnit. Měli bychom však udělat vše pro to, abychom se zbavili amerického protektorátu, aniž bychom vlezli do německého chomoutu, který je mnohem horší než ten americký. Američané by nás jistě nepřipojili ke svému území. Němci se o to snaží již celá staletí. Američané neznají Drang nach Osten, Němcům je již po celé tisíciletí vlastní!

De Gaulle nechtěl, aby Francie podléhala USA. Vytýčil politiku všech azimutů. Neměli bychom tak činit i my? Zabezpečení našeho státu vyžaduje přátelské i bližší vztahy jak se Západem, tak s Východem. Jednostranná orientace na Západ, či dokonce na jeden západní stát, zrovna tak na Východ, je pro nás velmi a velmi nebezpečná. Pokud by trvala delší dobu můžeme ztratit nejen suverenitu, ale i její zbytky. Dějiny nás již poučily.

Úsilí desítek generací našich předků o vytvoření samostatného státu, jež je základní součástí našeho dědictví, bychom znehodnotili. Vyvážené, rovnoprávné vztahy s dalšími státy bychom měli pěstovat, usilovat o ně. Ty protektorátní, ať již jde o jakýkoliv protektorát, bychom měli zásadně odmítat. Rozhodně však bychom neměli bojovat za cizí imperiální zájmy! Říkat si pravdu o skutečném našem postavení v Evropě a ve světě je prvním krokem k žádoucím změnám. Pokud to naši politici nebudou moci činit, mohou mlčet. To je asi to nejmenší, co od nich můžeme požadovat.

Autor: J. Skalský

Zdroj: ceskenarodnilisty.cz