Tak je jasno, Putin promluvil, Obama promluvil a OSN a celý svět tak mohl slyšet, v čem se liší ruský a americký pohled na svět.

Zatímco prezident USA Barack Obama neopomenul vyzdvihnout, že dle jeho názoru jsou USA světová velmoc číslo 1 a trval na tom, že Američané a jeho spojenci ze zemí NATO mohou rozhodovat o tom, kdo po ukončení války v Sýrii může, nebo nemůže sedět v čele suverénního syrského státu [...]

…prezident Ruské federace Vladimír Putin Američanům i všem ostatním připomněl takovou maličkost, že nejsou občané Sýrie a tudíž by do toho Syřanům asi neměli mluvit.

Ruská federace má na případné vojenské akce v Sýrii mnohem větší právo a mandát, než mají USA, protože spolupracuje s legitimní syrskou vládou a veškeré akce, které v této zemi podniká, činí se souhlasem syrské vlády a prezidenta, což je jak upozornil Vladimír Putin při svém projevu jedním ze základních pravidel, na kterých byla založena OSN. Pravidlem, podle kterého lze vojensky podporovat vždy jen legitimní vládu, pokud v některé zemi zuří občanská válka a podle kterého se již vůbec nesmí v žádné suverénní zemi podporovat ozbrojená opozice, která hodlá převzít moc v zemi silou.

Zatímco Američané a jejich spojenci nejsou momentálně v Sýrii ani o krůček blíže porážce IS a poté, co Rusko posílilo svou vojenskou pomoc Sýrii, ani porážce Asada, Rusko a jeho spojenci z Číny, Íránu, Iráku a Sýrie, mají velice dobře nakročeno k vítězství nad extremisty a teroristy bojujícími proti syrské vládě. Rusové na rozdíl od Američanů totiž nemusí spoléhat jen na letecké údery proti nepřátelům Sýrie, nýbrž se mohou opřít i o dobrovolnické sbory z Íránu a především o třistatisícovou k boji do úplného vítězství připravenou a odhodlanou syrskou armádu, kterou stačí pouze těžce vyzbrojit, vycvičit, dát jí podporu ze vzduchu a vždy aktuální satelitní údaje o pohybu nepřítele!

Rusové tak nepotřebují vysílat žádnou vlastní pozemní armádu k tomu, aby legitimní syrská vláda zvítězila v této válce, což je rozdíl mezi nimi a Američany, kteří by museli poslat do boje svá vlastní pozemní vojska, pokud by v nynější situaci měla mít jimi podporovaná ozbrojená syrská opozice snažící se převzít silou vládu v zemi, ještě vůbec nějakou naději na vítězství. Nic takového se ale samozřejmě nestane, protože Američanům se určitě nebude chtít poslat bojovat svou armádu tváří v tvář v současnosti již velice dobře vyzbrojené, v opravdových bojích zkušené a zakalené syrské armádě!

Takže suma sumárum, podtrženo shrnuto, Putin se svými spojenci v této geopolitické šachové partii tlačí úspěšně všechny nepřátele Sýrie a Ruska do kouta a Americe zbývá uhrát v Sýrii tak nejvýše pat, nebo položit krále a zkusit rozehrát nějakou jinou krvavou partii proti těm, kteří se nechtějí sklonit před její mocí v jiné části světa. Nějakou pokoru a sebeuvědomění nečekejme, do světového míru a harmonie, o kterých blouznil generální tajemník OSN pan Pan Ki-mun je bohužel ještě hodně daleko.

Autor: Ladislav Kašuka