Po nedělním oznámení o výstavbě 1200 nových bytových jednotek na okupovaném Západním břehu Jordánu jeruzalémská radnice v pondělí schválila dalších 942 bytů pro židovské osadníky, a to ve východní, arabské části města. Mírovým rozhovorům s Palestinci to nepomůže, míní Washington.
„Naše pozice se nemění,“ konstatovala mluvčí ministerstva zahraničí USA Marie Harfová. „Oznámení o další výstavbě přišlo v krajně složité chvíli [...]
Už jsme Izrael o našich obavách informovali.“ Ministr zahraničí John Kerry izraelský postup zkritizoval a prohlásil, že z hlediska vlády USA jsou „všechny osady nelegitimní“. Zároveň ale svá vlastní slova zmírnil, když podotkl, že oznámení o další židovské zástavbě palestinských území se „do určité míry dala očekávat“, a varoval Palestince, aby je vyhlídka na další zmenšení jejich území neodradila od účasti na mírových jednáních s Izraelem. „Mám za to, že izraelský postup jen zdůrazňuje důležitost opětovného zahájení rozhovorů, co nejrychlejšího zahájení rozhovorů a řešení otázky osad, což by bylo nejlepším řešením problému bezpečnosti a problému hranic,“ prohlásil Kerry během své návštěvy Kolumbie.
Začínají další dopředu marné „mírové rozhovory“
Kerry má podle všeho pravdu, když konstatoval, že rozšiřování osad není žádným skutečným překvapením, neboť o dohodě mezi premiérem Benjaminem Netanjahuem a radikálními proosadnickými stranami v jeho vládě o masivním záboru palestinské půdy izraelská média informují už několik týdnů. Izrael přitom na jednání s Palestinci přišel s „neoficiálním“ slibem, že prosadí omezené zmrazení výstavby dalších kolonií, nicméně už po prvním předběžném kole jednání se i to ukázalo jako zcela zavádějící.
Člen výkonného výboru Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Vazíl Abú Júsef označil účast palestinského vedení na jednáních s Izraelem za hrubou chybu. „Rozhodnutí zintenzivnit osadnickou činnost odhaluje, jak velkou chybu palestinské vedení udělalo, když se podvolilo tlaku USA a zahájilo rozhovory s Izraelem, aniž by se předtím zeptalo na názor palestinské veřejnosti,“ prohlásil pro tureckou agenturu Anatolia.
Podle některých zpráv je palestinská samospráva v otázce, zda v rozhovorech s vůbec pokračovat, hluboce rozpolcena. Konečné rozhodnutí o dalším postupu prý má být přijato až poté, co Izrael projeví dobrou vůli ohledně slíbeného propouštění palestinských vězňů. Izraelská vláda přitom už v pondělí zveřejnila seznam prvních 26 z celkem 104 vězňů, kteří jsou vesměs v žaláři už přes 20 let a teoreticky měli být propuštěni v úterý. Idea jejich osvobození ale v samotném Izraeli vyvolává ostrou kritiku, a tak lze očekávat záplavu soudních žalob, které by propuštění zabránily. Uri Ariel, ministr bytové výstavby za radikální stranu Židovský domov, rozhodnutí propustit vězně označil za „výsměch spravedlnosti“, zatímco některé aktivistické skupiny tvrdí, že je to „urážka obětí palestinského násilí“.
Vzhledem k rozšíření výstavby osad je přitom propuštění vězňů takřka tím jediným, co může palestinská samospráva od rozhovorů s Izraelem očekávat.
Mluvčí ministryně zahraničí EU Michael Mann v této souvislosti prohlásil, že podle Unie i mezinárodního práva je ilegální jakákoli výstavba osad na Západním břehu Jordánu. Dodal ale, že Unie „vítá skutečnost, že 14. srpna začne další kolo jednání“ a vyzývá obě strany, aby „projevily aktivnost a dynamismus“ a umožnily tak rozhovorům dojít k úspěchu, a vyvarovat se zároveň „jakýchkoli kroků“, které by jednání mohly zhatit.
A k čemu jsou tedy dobré rozhovory mezi Izraelem a Palestinou, od nichž nikdo žádný skutečný průlom nečeká? Některé zdroje připomínají novou směrnici EU, která zakazuje podporu nebo spolupráci s každým, kdo je nějak zapojen do ilegálních kolonií na okupovaném Západním břehu Jordánu, ve Východním Jeruzalémě nebo na Golanských výšinách. Sankce ovšem bude platit jen za podmínky, že nebudou obnoveny mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou…
Nezávislá izraelská média zmiňují i další důvod. Podle nich není smyslem rozhovorů dosažení míru, ale jen snaha „projednat“ se až za září, aby palestinská strana už neměla čas jít do Valného shromáždění OSN a dále povýšit statut Palestiny. Jak shrnul Larry Derfner na portálu +972: „Palestinská samospráva měla v plánu jít v září do OSN a zároveň s 20. výročím zkrachovalých dohod z Osla zahájit proces, v jehož rámci by Izrael kvůli okupaci postavila před tribunál v Haagu. Izrael se oprávněně bál. Teď už je ale strach tentam. Fakt, že Palestinci souhlasili, že budou ve Washingtonu jednat, totiž znamená, že nepůjdou do OSN a nebudou podnikat žádné „jednostranné akce“. Místo toho se jejich vedení rozhodlo hrát spolu s izraelskou vládou.“
Autor: Tereza Spencerová
Zdroj: literarky.cz