Události v Bosně jsou nakažlivé pro další sousední země. Obavy z epidemického šíření choroby sociálních nepokojů mají již vlády v Srbsku a Chorvatsku. Na řadě může být Makedonie, Řecko a Bulharsko.

Objevila se zpráva, že byla evakuována budova vlády bosenskohercegovské federace. Zasedání se bude z bezpečnostních důvodů konat na utajeném místě [...]

Republika srbská

První na metě šíření je Republika srbská v Bosně, i když její premiér Dodik ubezpečoval, že je v republice klid. V Banja Luce v pátek demonstrovalo pouze několik desítek demonstrantů, ale i jejich hesla nebyla pro zdejší vládce lichotivá, když demonstrující před vládní budovou volali: „Zloději, zloději“ nebo nesli transparent popisující bosenskou situaci: „Jsme gastarbeitery, stát platí MMF“. Na rozdíl od zbytku Bosny a Hercegoviny byla demonstrace klidná a bez násilí. Bělehrad včera vydal prohlášení, že stabilita Republiky srbské je pro Srbsko klíčová a že bude podpořena všemi možnými prostředky. Premiér Republiky srbské Milorad Dodik byl pozván ke konzultacím do Bělehradu.

Srbsko

V hlavním srbském městě se na dnes odpoledne (16,00 hod.) připravuje demonstrace na podporu demonstrujících v Bosně a Hercegovině a na Facebooku byla založená srbská stránka podpory demonstrujícím v Tuzle. Na tomto je vidět zřejmě jediné pozitivum všech těchto demonstrací, a to, že jejich účastníci překonali všechny náboženské a národnostní rozdíly. Také zmíněné stránky na Facebooku upozorňují, že nejsou namířeny proti Republice srbské, ale vyjadřují solidaritu s celým národem Bosny a Hercegoviny. K tomuto upozornění došlo proto, že se ozvaly hlasy, ať si nezáviděníhodnou situaci vyřeší muslimsko-chorvatská federace sama, a to bez Srbů.

Chorvatsko

V neděli přicestoval chorvatský premiér Zoran Milanović do Mostaru a jak uvedl, aby se pokusil o smír. „Taková situace je vhodná k vyvolávání nízkých vášní. Přijel jsem takové vášně zklidnit a naopak povzbudit vášně k evropské cestě Bosny do EU,“ řekl včera Milanović.

Podíváme-li se na tabulku riskantních zemí, publikovanou časopisem The Economist, Bosna patří k velmi rizikovým zemím, co se týče sociálních nepokojů, Chorvatsko sice patří do nižší kategorie, ale přesto se řadí mezi země, jako je třeba i Ukrajina nebo Bulharsko (Srbsko patří do vyšší stabilnější kategorie např. s Ruskem).

Chorvatský premiér během návštěvy Mostaru pokáral Evropu, která si podle něj již „sto let vědomě či nevědomě neví s Bosnou rady. Dodal k tomu svůj uklidňující názor, že „naštěstí neexistuje možnost, že by se něco přihodilo v globálnějším měřítku.“V deníku Slobodna Dalmacija upozorňuje sociolog Renat Matić v úvaze o radikalizaci v Chorvatskou na to, že radikální energie Chorvatů se obrátí od těch, kteří je okradli, k těm, kteří jsou jiní – tzn. k etnické a náboženské nenávisti. Bude se hledat „společenská oběť“ a boj nebude mít žádnou stranickou příslušnost. Navíc dodává, že v tu chvíli by se přední političtí a ekonomičtí představitelé chladnokrevně dívali na to, jak se lidé vzájemně pobíjí, jen když jejich zájmy zůstanou nedotčené.

Aleksandar Popov, srbský odborník na regionální problematiku upozorňuje dnes na serveru bělehradské rozhlasové stanice B92, že jak Srbsko, tak i Chorvatsko mají z dění v Bosně obavy, aby se násilí způsobené chudobou nepřeneslo k nim. Za situaci v Bosně viní EU, která podle Daytonské dohody má na tomto teritoriu svého vysokého komisaře, který má zde větší práva než kterýkoliv diktátor.

S názorem Popova se shoduje bývalý chorvatský prezident Stjepan Mesić, který tvrdí, že smlouva z Daytonu sice v Bosně zajistila mír, ale stala se překážkou fungování tohoto útvaru jako normálního státu. „Daytonská smlouva trvá na nedotknutelnosti jednotlivých bosenských entit (kantonů) a funkci vysokého představitele EU, který má formálně překlenout vnitřní rozdělení Bosny, rozpadlé do para-státečků. Tím se omezila možnost, aby veškeré zisky plynuly ve prospěch Bosny a Hercegoviny jako celku, a tím šly ve prospěch zájmu jejich občanů,“ uvádí Mesić.

Další země

Podíváme-li se na níže uvedenou tabulku možných sociálních nepokojů v dalších sousedních zemích, zjistíme, že situace je dále nepříznivá v Řecku, které je v nebezpečné skupině s Bosnou a Hercegovinou. V další skupině s vysokým nebezpečím konfliktu je zmíněné Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko a Makedonie. To znamená, že nepodnikne-li se nic k ozdravění těchto regionů, vzplane Balkán jako pochodeň.

Autor: Mirko Raduševič

Zdroj: literarky.cz