Neustálé útoky určité části české společnosti na prezidenta republiky vyžadují nejen zamyšlení, ale dnes i odsouzení. Rozhodující média, televize a tzv. velký tisk, dále někteří politikové a jejich strany, a konečně morálně zplanělá část společnosti, která se zaštiťuje exprezidentem Havlem, a bývá označována za „pravdoláskaře“, napadají našeho prezidenta způsobem, který lze označit za fašizaci. Proč se toto děje? Odpověď na tuto otázku zahrnuje několik faktorů [...]

Prvním je pozice republiky v Evropské unii a ve vojenském paktu NATO. Jakkoliv je prezident Zeman jiný politik, nežli byl prezident Klaus, prezident Zeman jako svébytný státník v jistém smyslu pokračuje v linii nastolené již prezidentem Klausem. Totiž v hájení suverenity a jisté míry nezávislého rozhodování republiky v rámci EU i NATO. To ovšem je zcela jiná linie, nežli linie exprezidenta Havla, linie lokajského výkonu nařízení Berlína, Bruselu a Washingtonu.

Jen pro paměť připomínám, že exprezident Havel sliboval národu několikrát, že po vystoupení z Varšavského paktu už naše republika nikdy do žádného vojenského spolku nevstoupí. Opak byl pravdou, stejně jako řada jeho dalších tvrzení o nezaměstnanosti, o sociálních jistotách, a o kapitalismu…

A když jsme byli přijati do NATO bez souhlasu lidu, „hned na to letělo přes nás NATO“ – bombardovat nevinné civilní Srby. Vykonávat Havlovo „humanitární bombardování“ podle klasikova verše „Na churavé zuby máme plomby, na churavá města máme bomby…“.

Sám prezident Zeman se dodnes cítí podveden sliby NATO, že nebudou bombardovat civilní cíle. Opět byl pravdou opak – a zabití srbští civilisté byli zahrnuti do „kolaterálních ztrát“, jak tomu říká politicky korektní slovník nových válečných zločinců. Ti ovšem před tribunálem v Haagu nestanuli – tam se soudí jen srbští vlastenci – a jiní zločinci, jako jistý generál sousedního státu, jsou propouštěni bez trestu… Ne nadarmo se to vše označuje jako „klokaní soud“ („Kangaroocourt“).

Prezident, který naznačuje, že malá republika musí vycházet dobře se všemi velmocemi Západu i Východu, že jim nemůže neustále vytrubovat dodržování havlistických traktátů „občanopráv“, zůstává nikoli jen třískou, ale doslova trámem v oku poražených havlistů-schwarzenbergistů. Přitom historickou kuriositou zůstává fakt, že vyhlašovaná občanská práva jsou jen pro vyvolené – a nemají vůbec nic společného se skutečnými právy lidu této země, nebo jiných postižených slovanských zemí. Zesnulého proroka sametové ideologie nahradil zahraniční kníže, který dnes vystupuje jednak doma jako rozšafný šafář pro lid obecný, jednak v zahraničí jako nesmlouvavý válečník proti Rusku. Jeho vystupování vyvolává dojem všech starých trabantů velkoněmeckého vůdce – Chorvatů, Maďarů, Rumunů – kteří rovněž neustále hlásali křižáckou válku proti Sovětům a židobolševismu.

Toto – a nikoliv způsob prezidentova jednání nebo jeho květomluva – je pravým důvodem zavilé nenávisti „havlokruhů“ a jejich spojenců v mocném a rozhodujícím zahraničí. Profesor Keller tuším kdesi jednou řekl: „Když měšťák neví kudy kam, fašizuje.“ Stalo se. Objektem fašizace nových pražských majdanistů, havloúderníků a federátů NATO se stal sám prezident republiky, prezident zvolený první přímou volbou lidu. Ovšem majdanisté měli, mají a budou mít smůlu. Nakonec vždy neuspějí. Neuspějí ani na Ukrajině, ani v Česku, ani v Rusku. Kolo dějin totiž nelze neustále točit k fašismu.

A pokud se někomu nelíbí, co jsem k věci napsal, nevystupuji tu jako nějaký historik, jak mne občas nepřesně někteří označují. Píši to jako občanský aktivista, jako člen odbojářské a legionářské obce. Odbojáři a legionáři nemohou být lhostejní k pokusům svrhnout našeho řádně zvoleného prezidenta. Znovu se ukazuje, že zamítání Zákona na ochranu republiky a hlavy státu bylo, je a zůstane účelovým trikem a účelovým podvodem nepřátel státu. Ať vylézají odkudkoliv – třeba i ze sněmovny.

Proto je třeba, aby se za prezidenta veřejně, hlasitě a jednoznačně postavili všichni republikáni, všichni vlastenci ve všech organizacích a spolcích. Bez rozdílu přesvědčení, víry a politické příslušnosti. Bránit prezidenta, který zachovává suverenitu republiky a nepodléhá lokajským moresům, by mělo být příkazem všem slušným občanům republiky.

Autor: Jiří Jaroš Nickelli, předseda OV ČSBS Boskovice

Zdroj: ceskenarodnilisty.cz