Tak jsme se dozvěděli, že Sněmovna reprezentantů i Senát schválily rezoluci 758, která zmocňuje prezidenta Obamu vyhlásit válku Rusku. Důvody, které vedly Kongres k jejímu přijetí jsou, slušně řečeno, velmi sporné.

Dosud nikdo autoritativně na základě objektivního šetření neprohlásil, že malajské letadlo nad Ukrajinou sestřelili domobranci Rusy dodanou raketou, přesto je to jeden z důvodů posunutí světa na okraj války [...]

Rovněž se obecné ví, že to byla Gruzie, která napadla Jižní Osetii i ruská mírová vojska v ní umístěná. A tak bychom mohli pokračovat. Stručně řečeno: Amerika hodlá za hříchy, kterých se dopustila, učinit Rusko obětním beránkem.

Co může následovat? Amerika bude především tlačit na EU, aby se do protiruských akcí účinněji zapojila. Budou tedy růst, postupně a zřejmě v určitou dobu i skokově, rozpočty jednotlivých států na obranu, ve skutečnosti na přípravu případné války. Na Slovensku i u nás se mluví o povolání některých ročníků do armády na cvičení. Pokud k tomu skutečně dojde, vznikne dvojí efekt. Jednak bude méně lidí pracovat a vytvářet hodnoty, jednak ve vojenské uniformě bude více spotřebovávat, a to nemluvíme asi o hodnotě munice, jíž při cvičení bude používat. Její hodnota půjde do desítek a stovek milionů.

Vzniká otázka, zda si to můžeme dovolit? Již v současnosti sociální problémy, v důsledku nespravedlivého rozdělování vytvořených hodnot, rostou a nabývají takového rozsahu, že začínají ohrožovat sociální smír. Pomoc společnosti očekávají neúplné rodiny, kdy matky samoživitelky s dětmi nejsou schopné zajistit dětem ani potřebnou výživu, dokonce některé z nich, a není jich málo, nemohou chodit na obědy do školní kuchyně, poněvadž matka na jejich zaplacení nemá peníze.

Pomoc očekávají statisíce nezaměstnaných, z nichž mnozí již z evidence nezaměstnaných byli vyřazeni, a v současnosti vegetují na okraji společnosti. O důchodech ani nemluvě. Přes 80% dotázaných se při nedávném průzkumu vyslovilo, že jejich výše v řadě případů nedostačuje ani k zajištění základních potřeb důchodců. Máme velké problémy se zaměstnaností mládeže, studenti ze sociálně slabých rodin mají nedostatečná stipendia. V poslední době dokonce dochází k situaci, že ač rodiče jsou zaměstnaní, nemohou ze svých nízkých platů uživit své děti a zajistit základní potřeby rodiny. Produktivita práce neustále roste, ale obyčejný člověk z ní má jen, a to v lepším případě, jen drobky.

Podívejme se všude kolem sebe. Silnice, mosty, železniční cesty, nové sociální byty a jiné potřebujeme stavět. Potřebovali bychom stovky miliard a jistě i mnohem více, abychom mohli vybudovat alespoň to, co naléhavě potřebujeme. Peníze však nám chybí nejen pro lidi, ale i pro dostavbu.

Sklouzneme-li postupně k samému okraji války, bude nám peněz chybět mnohem více. Vše budeme přednostně dávat na armádu a na zbrojení. Komu tento stav asi vyhovuje? Především vojensko-průmyslové komplexu, nikoliv však řadovým občanům republiky. Ti budou odsunuti ve svých potřebách někam na periférii zájmu.

Otázkou je, zda by válka, která se bohužel stává bližší a bližší, byla válkou konvenční či jadernou. Armády NATO jsou početně i těžkou výzbrojí několikrát silnější, než ruská armáda. Jen při částečné mobilizaci se tyto rozdíly, v neprospěch Ruska, dále prohloubí. V konvenční válce by Rusko, pokud by ho nepodpořila Čína a další státy BRICS, zřejmě Západu podlehlo. K jeho vítězství by jistě přispěly i vojenské základny budované nově budované v blízkosti ruských hranic.

Této skutečnosti si Rusové jsou vědomí. Proto počítají s tím, že v případě soustředěného většího útoku na jeho hranice, budou nuceni použít jaderné zbraně, třeba i jako první. Je tedy značná pravděpodobnost, pokud by ke klasické válce došlo, téměř bezprostředně by se změnila na jadernou. Co by to znamenalo? Některé evropské státy by mohly být vymazány z mapy, podle amerických propočtů by zahynulo více než 100 milionů Američanů. Kolik Rusů by zaplatilo válku svým životem, jsme se zatím nikde nedozvěděli. Rusko má obrovskou strategickou výhodu. Je velké a obyvatelstvo proto sídlí na území, které by jako celek nešlo ani zničit. Pokud by jaderná válka dosáhla větších rozměrů, zbytek světa, který by nebyl v rozvalinách, by zahalila jaderná zima. Změnilo by se dlouhodobě klíma planety, které by zřejmě znemožnilo existenci člověka.

V souvislosti s uvedeným vzniká otázka, zda někdo, kdo má ještě lidský rozum, si může přát válku? Je-li alternativou války mír, pak mír alternativu nemá.

Obyčejný člověk hodlá svůj život, ne položit ve válce někde daleko od domova, ale prožít plně, založit rodinu, těšit se z ní, pracovat pro ni, žít ve svobodě a v demokratické společnosti, v níž by demokracie z oblasti politické přerůstala i do oblasti sociální a hospodářské. Prožít život důstojně v sociálně spravedlivé společnosti, je nejzákladnějším právem každého člověka. Nelze bojovat za demokracii, svobodu a lidská práva za cenu životů stovek milionů lidí. Člověk zabitý ve válce již žádná práva nemá. Kdo takovéto dobrodružství hodlá podstoupit a vzít sebou lidstvo do jeho hrobu, je zločincem.

Problémy 21. století se nemohou řešit a vyřešit na válečném poli, ale pouze a výlučně jednáním, Především však je nutné plně dodržovat normy mezinárodního práva, je nutné obnovit postavení Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. RB OSN jediná má právo rozhodovat v otázkách války a míru. Spojené státy se nemohou a ani nesmí přivlastňovat funkce RB OSN. Pokud tak učiní, pak jejich rozhodnutí bude nejen mimo mezinárodní právo, ale také proti němu. ČR musí stát na straně těch, kteří budou hájit mezinárodní právo a mír. To je jediná cesta, která vede od špatného míru k humánní a sociálně spravedlivé společnosti, v níž zájem člověka, nikoliv zisku, bude stát na prvním místě v hierarchii hodnot, a dále k míru lepšímu a trvalému.

Autor: Dr. O. Tuleškov

Zdroj: ceskenarodnilisty.cz