Spojené státy stanovily Rusku určité hranice a rámce, ale Putin má vždy připravenou svou odpověď. O tom píší analytici agentury Stratfor ve své prognóze dalšího vývoje situace v roce 2014. Analytici agentury uvádí, že během Putinova prezidentování Rusko obnovilo svou zónu vlivu v bývalých sovětských periferiích a současně upevňuje strategické vztahy s Německem.
Až teprve nedávno Spojené státy pochopily, že je nutné reagovat na pokusy Moskvy „změnit své hranice s Evropou.“ Předpověď „mistrů analytiky“ ze Stratforu ruští experti hodnotí jako ospravedlnění nutnosti nové studené války [...] Více
Možná že kdyby demonstrující Ukrajinci věděli, že ani léta „potu, krve a slz“ nebudou zárukou jejich členství v EU, třeba by střízlivěji pohlédli na možnosti své země a situace mohla vypadat jinak. Nic z toho se nestalo.
„Někdy mám pocit, že tam někde za velkou louží v Americe sedí lidé v jakési laboratoři a provádějí experimenty na způsob těch s krysami, aniž by chápali důsledky toho, co dělají.“ (Vladimir Putin, 4. března 2014). Před pěti lety jsem napsala příspěvek pro jednu bělehradskou konferenci k 10. výročí od začátku bombardování Jugoslávie Severoatlantickou aliancí.
Kateřina Konečná – Evropská unie a USA již několik měsíců v tichosti vyjednávají obchodní dohodu, která má zajistit volný obchod mezi oběma velkými obchodními uskupeními.
Exprezident a euroskeptik Václav Klaus nekompromisně a bez obalu odpovídá na otázku, co si myslí o ukrajinské krizi. Nemusíme být Klausovi příznivci, ale některé jeho názory určitě stojí za povšimnutí.
Výběr hlavních událostí kolem zadávacího řízení na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín (JETE; společnost ČEZ dnes zadávací řízení zrušila):
Ruská tajná služba FSB zatkla 25 Ukrajinců, kteří jsou podezřelí z přípravy teroristických útoků na ruském území. Došlo k tomu na pozadí nedávných hrozeb ukrajinských radikálů. Kromě toho Kyjev obvinil ruské tajné služby, že se podílely na zásahu proti kyjevské opozici. Materiály vyšetřování a okolnosti vyšetřování incidentu ale Ukrajinci tají.
Ukrajinská krize vyvolala úvahy o nutnosti snížit závislost Ukrajiny i Evropy na zemním plynu z Ruska. Otevírá se tak cesta boomu kontroverzní těžby břidlicového plynu tzv. frackováním. Pro mocnou lobby fosilních paliv přišel střet Západu s Ruskem jako na zavolanou.
V těchto dnech je těžké se vyjadřovat k současné politické situaci, tím hůř k situaci mezinárodní. Vypadá to, že se „ledy pohnuly“ a nikdo neví, kterým směrem se ledovce vydají. Tím tíživěji dopadá na vnitrostranickou scénu jednání naší politické garnitury, která se zoufale snaží uchytit u některého mocenského světového centra.
Ukrajinský konflikt [Klikni]
