V těchto dnech je těžké se vyjadřovat k současné politické situaci, tím hůř k situaci mezinárodní. Vypadá to, že se „ledy pohnuly“ a nikdo neví, kterým směrem se ledovce vydají. Tím tíživěji dopadá na vnitrostranickou scénu jednání naší politické garnitury, která se zoufale snaží uchytit u některého mocenského světového centra.
Dokonce to vypadá, že se uvnitř společnosti začíná vytvářet tzv. pátá kolona, bez ohledu na historické skutečnosti a zkušenosti našeho národa a státu [...]
Projev pana Karla Schwarzenberga, který se vyjádřil k událostem na Ukrajině, …Hrozící ruská intervence na Ukrajině připomíná události z let 1938 a zábor československého pohraniční Německem. V sobotu to v reakci na připravenost Ruska vyslat na Krym své vojáky uvedl předseda TOP09 a šéf zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Karel Schwarzenberg…“, v článku Novinky.cz, je toho dokladem. Takováto a podobná přirovnání rozhodně nepřispívají k uklidnění situace. Bez ohledu na to, že v tomto článku nechci zabíhat do podrobností, musím konstatovat, že taková vyjádření a umné vmanipulování současných událostí do paralel našich dějin už neohrožuje jen naší zahraniční politiku, ale i naší vnitropolitickou situaci.
Pan Karel Schwarzenberg velice sofistikovaným způsobem současnou situaci přirovnal k našemu roku 1938 a 68 a vstupu Varšavských vojsk na naše území. Nechci připomínat, co naše neobratná politika v letech 1938 způsobila našemu státu a národu a co tato situace přinesla rodu Schwarzenbergů. Na které straně kdo stál a kdo trpěl. Kde stál tento rod v roce 1968 o roku 1989 ani nemluvě.
V situaci ve které, cituji …“ Česko vzhledem k regulaci platů nepatří ani mezi rozvojové, ani mezi rozvinuté ekonomiky světa. Mzdová brzda, prosazovaná kriminálními vládami ODS a TOP09 a podporovaná i umělou opozicí ČSSD, dostává Česko do propadu až strmého pádu jak ekonomiky státu, tak hospodářských výsledků korporací i malých firem, které zaznamenávají dlouhodobý pokles tržeb a tudíž i zisků napříč podnikatelským spektrem v České republice.
Motivace českých občanů pro práci je minimální. Češi pracují ve srovnání s občany západních zemí mnohém déle, pokud jde o délku pracovní doby, ale vydělávají zhruba o 50 až 75% méně, než jejich kolegové v zemích jako je například Německo, Švédsko, nebo Holandsko či Rakousko.
Platy Čechů nestačí na pokrytí nákladů spojených s bydlením, tedy předražené energie a voda a samotný čistý nájem a drastické zvyšování cen potravin dostávají české pracující do situace, kdy poslední týden nemají mnohé rodiny, tím více jednotlivci na jídlo. Předluženost, která je sledovatelná například u švédských občanů, ale v Česku na rozdíl od Švédska vzniká u pracujících občanů. Ve Švédsku předluženost u pracujících lidí zpravidla nevzniká. Alarmující fakt, že lidé, kteří pracují 12 měsíců v roce a nemají na jídlo a nájemné, však nepřiměl k analýze a rozhodnutím o řešení ani nastupující vládu ČSSD a ANO s KDU-ČSL a jejich vyjádření o budoucích krocích této vlády ani nenasvědčují tomu, že by tato vláda byla ochotna cokoliv měnit.
Vedle poklesu reálné mzdy s ohledem na raketový nárůst cen potravin a bydlení, je druhou příčinou brzkého pádu Česka do propasti také fakt, že v Česku od roku 2001 funguje systém vymáhání pohledávek prostřednictvím komerčních exekutorů, kteří vymáhají dluhy na spotřebitelích na zisk a odměny komerčních exekutorů dosahují až dvacetinásobku samotného dluhu a k tomu přistupují desetitisícové odměny advokátů a lichvářské sankční úroky dosahující až 0,02% z dlužné částky denně!
Státem nezakázaná a zákonem nedefinovaná lichva a existence světové právní rarity komerčních exekutorů, srazily na samé dno společnosti již jeden milion českých občanů. Tito lidé nemají šanci ani najít práci, protože zaměstnavatelé nechtějí riskovat, že jejich zaměstnanec skončí po prvním měsíci po přikázání pohledávky srážkou z platu, protože v Česku je nezabavitelné existenční minimum nedokonale definované a povinní nejsou zákonem chráněni. Ve většině případů částka existenčního nezabavitelného minima nestačí na pokrytí nákladů bydlení a na nákup nezbytných potravin a hygienických potřeb. Tím se dostává desetina občanů České republiky díky exekučnímu systému pod úroveň Číny a Indie.
Jediná pouhá exekuce může ve stávajícím stavu způsobit trvalý pád jedince i domácnosti, protože v Česku na rozdíl od všech ostatních zemí, je zákonem povoleno provádět exekuce všemi způsoby naráz a není definováno nezabavitelné existenční minimum a není dostatečně chráněno. Je třeba jasně definovat částky, které člověk reálně potřebuje k žití v jeho konkrétní situaci a s ohledem na skutečné náklady života a ceny potravin, léků a hygienických potřeb i na ceny energií a bydlení.
Dluh a jeho vymáhání se staly v Česku velkým byznysem pro 155 komerční exekutorů. Dluhy a jejich vymáhání mají v Česku absolutní přednost před osobním rozvojem člověka, ale i před jeho zdravím a dokonce životem. Stát nebere ohled na potřeby povinného a zákony pouze upravují procesy zabavování platů, obsahů bankovních kont, movitého a nemovitého majetku a to je možné provádět vše naráz, což pochopitelně zastaví život člověka, který během jediného měsíce přijde o veškeré příjmy, finanční rezervy i o své spotřebiče, nábytek a mnohdy i o byt, či dům. Podnikatelům jsou zabavovány prostředky k jejich podnikání – Občanského soudního řádu spolu s judikáty nikterak nechrání povinného před exekucí a umožňuje exekutorům zabavovat vše, včetně počítačů, tiskáren, mobilů a ostatních předmětů, bez nichž není možné podnikat a dále vydělávat. Člověk po exekuci v Česku je doslova ochromen a dostává se následně během nejbližší doby do hluboké a dlouhodobé platební neschopnosti. Jediná exekuce zaviní další platební neschopnost a další dluhy a další exekuce.
Milion občanů ČR žije v šedé ekonomice, protože nemají jinou možnost a zákon a stát jim negarantuje přežití v případě exekučních srážek a zabavování majetku. Roste počet lidí bez domova, roste počet sebevražd až na 1600 mrtvých ročně. Nic z toho za celou dobu nealarmuje ani jediného politika… Zatím dlouhodobě ubývá klientů bank, klesají tržby podnikatelům a korporacím a stát je ochromen předchozí kriminální vládou, která kradla nejen ze státního rozpočtu ČR, ale defraudovala i dotace z EU miliardových sumách za pouhých 7 let vlády. Změna je v nedohlednu a to vnímají jak investoři v České republice, tak i banky a orgány vedení Evropské unie. Množí se stížnosti českých občanů na Českou republiku. Je jen otázkou času, kdy Evropě dojde trpělivost a na základě vysokého nátlaku bank a korporací, bude muset EU v ČR tvrdě zasáhnout proti současným konkrétním politikům včetně Miloše Zemana.
EU má vážné obavy o vývoj situace v ČR … a jasně viditelné kroky ČNB a vlády, sestavují katastrofický scénář vývoje v ČR. Počítá se s pádem většiny občanů Česka vlivem exekucí na samé dno a následné masové sociální nepokoje. Tyto nepokoje budou založeny na zoufalé situaci lidí a stále stoupající počet obětí českých komerčních exekutorů a monopolnímu prostředí na všech trzích v Česku budou mít za následek násilné řešení širokou vrstvou české veřejnosti.
Bezpečnost uvnitř Evropské unie může být narušena násilnými nepokoji českých občanů a EU se tak oprávněně obává, že politika České republiky a její dnešní politické reprezentace, povede k destabilizaci jednak ekonomiky a jednak bezpečnosti v centrální oblasti EU. Důrazné kroky jsou tak potřebné a zdůvodnitelné a současná politická reprezentace v Česku musí se zásahem zvenčí počítat na 100%, protože ohrožuje jak konkurenceschopnost trhu, tak ekonomiku státu a podnikatelské sféry, tak i bezpečnost…“ Citace ze článku na internetu, vycházející z pořadu ČT24 ve kterém byl hostem Orley Clark Ashenfelter profesor ekonomie na Princeton University v USA.
Záměrně jsem použil citace člověka, který by se dal považovat za odborníka a naší situaci vidí zvenčí, a tedy není limitován tlaky ohrožující jeho vlastní život.
Ve světle současných vnitropolitických těžkostí a hospodářské krize je hodnocení pana Karela Schwarzenberga týkající se zahraniční politiky a naší historie poněkud tristní. Člověk se neubrání dojmu, že se u nás po dobu 25 let vytváří „pátá kolona“, která hájí zájmy jiných států a lobbystických skupin na úkor zájmů České republiky.
Autor: Karel Hais (Vyšlo 2. Března 2014)
Zdroj: zrcadleninovedoby.cz
Současná situace je pro mnoho lidí tragická. Na jedné straně každý, kdo má větší příjem jak 100 tisíc měsíčně, nad tuto částku nemusí platit daně. Na straně druhé, lidi s minimální mzdou, všude jinde osvobozeni od daně, v Čechách musí platit tzv. jednotnou daň ve výši 15 %. I tak může vypadat solidarita v úvozovkách…
Mnoho lidí se zadlužilo. Znám dokonce případ, kdy mi postarší paní tvrdila, že nejvýhodnější je vše nakupovat na dluh, aniž by si spočítala, kolik zaplatí navíc…
Obecná informovanost lidí je špatná. Začíná to ve školách, pak v nezájmu lidí o cokoliv veřejného a vrcholem je oblbování reklamou a nic neříkající fráze politiků.
V praxi se necení profesionalita, ale pružná páteř, umožňující nadřízeným cokoliv, protože strach ze ztráty zaměstnání je enormní. Odbory existují jenom někde a ještě k tomu tak, že se o život a pracovní podmínky svých členů, tedy až na výjimky, absolutně nezajímají, natož aby se jich zastaly, je-li jejidch člen v právu…
V posledním předvolebním období stanice Radiožurnál organizovala besedy s kandidáty do parlamentu. Když se probírala bezpečnost, jeden z účastníků žekl: „O jaké bezpečnosti tu chcete diskutovat, když já, ještě jako policajt, jsem dostával rozkazy, koho musím vyšetřovat a koho nesmím vyšetřovat.“ Tato slova slyšelo víc jak milion posluchačů, a to včetně některých politiků. Nikdo na tato slova nereagoval…
Řidič, který nadýchal 2,24 promile, havaroval, zranil a ujel, dodnes řídí. Jiný za totěž byl okamžitě vzat do vazby. Proč jednomu kriminál a druhému za totéž beztrestnost?
Švýcarští diplomati rok vyzývali vládu pana Topolánka a rok vládu pana Nečase s tím, abychom se připojili k trestnímu stíhání podivné privatizace Severočeského hnědouhelného revíru. Marně. Tím jsme přišli o zhruba 14 miliard. Proč ten nezájem? Co za tím stojí a kdo nám tuto ztrátu uhradí?
Proč za vlády strany, která má dodnes jako hlavní heslo: „Méně státu!“ došlo k největšímu nárustu počtu úředníků? Proč za koaliční vlády, která se honosila rozpočtovou odpovědností, došlo k největšímu nárustu našeho státního dluhu?
Proč jsme zlikvidovali původní funkční model evidence motorových vozidel a nahradili ho mnohem horším ale za nmohem větší peníze? Proč stavíme nejmizernější a zároveň nejdražší dálnice v EU? Jak je možné, že se za to nikdy nikomu nic nestalo, když ve fabrice každý dělník, vyrobí-li zmetek, tak ho uhradí?
Dokud u nás nezačne platit jednotný metr pro všechny, nic se nezmění. Začátek je v právním řádu, který postihne nejen malého zlodějíčka, ale úměrně velikosti krádeže i gaunera v bílé košili, který má na svědomí ztráty za miliardy. Za současný stav je totiž někdo odpovědný a ten někdo rozhodně není chudý.
Ono by možná stačilo začít konečně jednat. Ostatně rakouské policii na prokázání korupce v kauze obrněných transportérů Pandur stačilo pouhých 18 dnů. My jsme po odmítnutí právní pomoci Rakouska po třech měsících „vyšetřování“ vše odložili s tím, že nebyl porušen žádný zákon ČR. (!) A pak se divme, že jsme tam, kde jsme. (!!!)